Nadledviny
Obě nadledviny (glandulae suprarenalia) leží jako půlměsícové endokrinní žlázy nahoře na každé ledvině a váží každá asi 10 gramů.
Odvádějí úžasné výkony, protože podle názoru vědců produkují více než 150 hormonů.
Každá z těchto žláz má dvě části, vnější kůru (80%) a dřeň uvnitř (20%). Kůra nadledvin (kortex) vytváří skupinu hormonů označovaných jako steroidy; v buňkách dřeně se naproti tomu tvoří katecholaminy. K těm patří stresové hormony adrenalin, nonadrenalin a dopamin. Tyto hormony mají silné povzbuzující účinky, zrychlují srdeční rytmus a zvyšují krevní tlak. Jelikož jsou katecholaminy produkovány i jinými tkáněmi v těle, mohl by se člověk teoreticky obejít i bez dřeně nadledvin (medully). Naproti tomu bez kůry nadledvin by se neobešel. Kůra nadledvin se skládá ze tří vrstev, přičemž každá má jinou funkci. Steroidy, které se zde tvoří, jsou rozděleny do tří kategorií podle svých úkolů:
- minerálkortikoidy, které kontrolují metabolismus minerálů a hospodaření těla s vodou
- glukokortikoidy, které řídí metabolismus uhlovodanů a hospodaření těla s cukrem (energií) a kromě toho vnímají obranné funkce imunitního systému a metabolismu
- sexualkortikoidy neboli pohlavní hormony (androgeny a estrogeny), které působí podobně jako hormony tvořené ve vaječnících a varlatech
Nejdůležitější minerálkortikoid je aldosteron. Společně s jinými hormony kůry nadledvin řídí metabolismus minerálů v těle, zvyšuje vstřebávání sodíku (sůl) v ledvinách, a tím zvyšuje krevní tlak; kromě toho ovlivňuje vylučování vápníku. Když kůra nadledvin produkuje příliš velké množství aldosteronu (hyperaldosterismus), vylučují buňky příliš mnoho draslíku, to má za důsledek nepravidelný srdeční rytmus, svalovou slabost a někdy dokonce projevy ochrnutí. Důvodem hyperaldosterismu může být nádor, který se pak operativně odstraní. Pokud je příčina v nadměrné produkci samotné kůry nadledvin, provádí se terapie léky. Aldosteron lze totiž vyrábět uměle. Produkce aldosteronu je povzbuzována jiným hormonem, angitensinem II, který zase zvyšuje krevní tlak. Známy jsou také takzvané ACE-blokátory, které snižují krevní tlak a jejich celý název zní angiotensin convertig enzyme (enzym přeměňující angioensin).
Nejdůležitější glukokortikoid střední vrstvy a kůry nadledvin je kortizon, zvaný někdy hydrokortizon. Teprve játra přeměňují kortizol na pětkrát silněji působící kortizon – o němž už určitě každý slyšel a z nějž má mnoho lidí (nepodložený) strach.
Příčina velice rozšířeného strachu z kortizonu pochází z 50. a 60. let minulého století, kdy byl nový zázračný prostředek v důsledku neznalosti podáván příliš dlouho ve vysokých dávkách. Kortizon je steroid, který slouží k léčbě nejrůznějších zánětlivých onemocnění – od alergií přes astma a záněty očí až po artritidu nebo roztroušenou sklerózu – nebo jej lze účinně nasazovat proti bolestem. Déle trvající léčba vysokými dávkami kortizonu nebo nesprávné použití například u injekcí ovšem mohou – jako je tomu všech ostatních účinných léků – vyvolat nežádoucí vedlejší účinky. Proto je důležité nejen správné dávkování a dodržení předepsané dávky, ale i individuální přizpůsobení pacientovi a jeho obtížím. Dnes se pomocí velmi malých dávek (low-dose-terpie) dosahují například v ortopedické léčbě bolestí velmi dobré a rychlé úspěchy bez podstatných vedlejších účinků.
Druhou věcí, kterou je třeba při kortizonové terapii rozmyslet, je zvážení účinku a rizika: vyplatí se léčit vážné a bolestivé infekce účinnými léky a počítat při tom s případnými vedlejšími účinky, nebo nedokáže užitečnost této terapie vedlejší účinky vyvážit? To je otázka, o níž by měl rozhodovat nejen lékař, ale pacient spolu s ním.
Hormon nadledvin kortizol podporuje i tvorbu uhlovodanů z bílkovin (proteinů), zajišťuje ukládání cukru v játrech, může zvyšovat hladinu cukru v krvi (to je důležité, mají-li být kortizonem léčeni diabetici) a zabraňovat zánětlivým procesům. Nadměrná produkce kortizonu vede k hyperkorticismu, což je závažná porucha metabolismu: typickými symptomy jsou zarudlý ,,měsícovitý obličej‘‘ s býčí šíjí, otylost těla, ale hubené paže a nohy, modročervené pruhy v oblasti břicha a hýždí, zvýšený krevní tlak a nedostatečná funkce pohlavních žláz. Lámou se kosti, může se vytvořit osteoporóza, postižení jsou unavení a ochablí. V dalším průběhu zakrňují pohlavní orgány, u žen dochází k poruchám menstruace, u mužů k poruchám potence a u dětí je narušen růst. Může se vyvinout cukrovka. Příčinou nadměrné produkce kortizonu bývá většinou nádor nebo hyperfunkce kůry nadledvin. Takzvaný přechodný hyperkorticismus má stejné symptomy, ale vzniká v důsledku dlouhé léčby vysokými dávkami kortizonu. Když se hladina normalizuje, symptomy ustoupí.
Třetí skupinou jsou steroidní hormony, tvořeny vnitřní vrstvou kůry nadledvin. K nim patří DHEA, DHEAS a pohlavní hormony androgeny a estrogeny. Pohlavní hormony doplňují mužské či ženské pohlavní hormony tvořené ve varlatech, vaječnících, ale jejich vliv je menší. Výjimku tvoří pouze androgeny, mužské pohlavní hormony, které u žen produkují nadledviny. Řídí u nich růst ochlupení na ohanbí a jiných místech těla a ovlivňují pohlavní pud. Nadměrná produkce androgenů u žen způsobuje typicky ,,mužské‘‘ zvláštnosti: silný růst ochlupení v obličeji a na těle, především v oblasti ohanbí, hlubší hlas a vývoj svalů, pak také zvětšení poštěváčku a většinou i zvýšení pohlavního pudu.