Addisonova nemoc

19.02.2012 21:38

 

Addisonova nemoc

20.červen 2009 00:00:04 (sekce Novinky a trendy)

Jedná se o rozsáhlé až úplné zničení kůry nadledvinek autoimunitním procesem zprostředkovaným lymfocyty, tuberkulózou, vzácně jinými destruktivními procesy (amyloidóza, plísně, metastázy nádoru). Mezi postižené addisonovou chorobou patřil i John F. Kennedy.

Addisonova nemoc (hypoadrenokorticismus) je porucha, kterou jako první popsal britský lékař Thomas Addison. Mezi postižené addisonovou chorobou patřil i John F. Kennedy.

Jde o rozsáhlé až úplné zničení kůry nadledvinek autoimunitním procesem zprostředkovaným lymfocyty, tuberkulózou, vzácně jinými destruktivními procesy (amyloidóza, plísně, metastázy nádoru). Autoimunitní Addisonova nemoc je u části nemocných provázena Hashimotovou thyreoiditidou (hypothyreózou), idiopatickou hypoparatyterózou, primární insuficiencí gonád, někdy atrofií žaludeční sliznice a perniciózní anemií.

V krvi těchto nemocných jsou přítomny cirkulující protilátky proti příslušným postiženým orgánům, případně proti jejich produktům. Proti kůře nadledvinek u 70 %. Nejčastěji je součástí tzv. polyglandulárního autoimunitního syndromu.

Společně se často vyskytuje kandidóza. Některé práce hovoří o tom, že je to ze 70 - 80 % hlavní spouštěč autoimunitního procesu. Dále diabetes mellitus, vitiligo, alopecie, malabsorpční syndrom, některá z hepatitid.  Protilátky se zaměřují proti enzymům, které se účastní metabolizmu steroidů, zejména 21-hydroxyláze, 17-alpha-hydroxyláze a P450 vedlejší řetězec oddělující enzym (P450scc).

21-hydroxyláza má ze všech největší spojitost s Addisonovou nemocí a podle nejnovějších výzkumů se soudí že nalezení protilátek proti tomuto enzymu má cenný prognostický význam.

Onemocnění je dnes poměrně vzácné, začíná většinou až v dospělosti, postihuje o něco častěji ženy. 4 - 60 případů této nemoci na milion lidí.

Se zánikem nadledvinkové kůry klesá produkce aldosteronu, kortizolu a korových androgenů. Vznikají poruchy v hospodaření elektrolyty (sodíkem, draslíkem, chloridy), vodou a v intermediálním metabolizmu bílkovin a glycidů. Nedostatek kortizolu kromě toho výrazně snižuje odolnost organizmu vůči zátěžím. Časté jsou různé psychické obtíže.

Prvními známkami nemoci bývají pigmentace, svalová slabost, pokles krevního tlaku a hubnutí. Když pokročí destrukce kůry nadledvinek, přidávají se potíže žaludeční a hypoglykemické stavy a to již bývá předzvěstí akutní adrenokortikální nedostatečnosti – krize, kdy dojde k absolutnímu nedostatku korových hormonů.

Ke krizi může také dojít náhle vzniklým nepoměrem mezi potřebou kortikosteroidů v organizmu a jejich nabídkou po zátěži. Krizi charakterizují: výrazná hypotenze spojená s hemodynamickým šokem, horečka, dehydratace, nevolnost, zvracení a apatie. Nedostatky v minerálech odhalí laboratorní vyšetření.

Pigmentace je podmíněna zvýšenou sekrecí melanoforového hormonu, který je spolu s ACTH tvořen ve zvýšené míře, a to již na začátku nemoci. Pigmentace mohou být difúzní, mapovité až skvrnité. Bývají výraznější na místech vystavených slunci, tlaku, na prstech, kolem úst a genitálu, v jizvách.

Hubnutí je přítomno vždy, nemusí však být nápadné. Jde na vrub dehydratace, ale podílí se na tomto jevu i nechutenství, v pokročilém stadiu souvisí s problémy žaludečními a střevními, se zvracením, průjmem atd. Pacienti si stěžují na prudké bolesti břicha, které svádějí k mylné diagnóze akutní příhody břišní. Při nedostatku kortizolu vázne glukoneogeneze, klesá obsah glykogénu v játrech. V lačném stavu se snadno dostaví hypoglykémie.

Kůra nadledvin má pozoruhodnou funkční rezervu, takže symptomy selhání se objevují až po zničení více než 90 % tkáně. Nedostatečnost často odhalí až nějaký další stres, infekce, trauma nebo operace.

Základem léčby je substituční doplňování kortizolu (hydrokortizon) a balancování nedostatků, které během nemoci vznikají. To je vždy individuální. Pokud je onemocnění podchyceno včas a dojde k zastavení agrese autoimunitního pochodu, pak je vhodné zaměřit pozornost na imunomodulaci, protože v případě autoimunitní nemoci víme, že tento proces pokračuje.

V dnešní době se stále více rozvíjejí metody tzv. biologické léčby, kdy se vědci pokoušejí na různých úrovních chybného autoimunitního mechanizmu tento proces zastavit a přinutit imunitní systém k tolerantnímu chování tak, aby si přestal tvořit protilátky, které jsou chybně nasměrovány k vlastní tkáni organizmu.

https://www.klinikazdravi.cz/style=print/novinky/novinky-a-trendy/addisonova-nemoc/