Soustava žláz s vnitřní sekrecí
Hormonální soustava (společně se soustavou nervovou jsou tzv. regulační soustavy) je v porovnání s nervovou soustavou pomalejší. Žlázy s vnitřní sekrecí se nazývají endokrinní a jejich produktem jsou hormony. Hormony jsou vylučované přímo do krve, žlázy nemají žádný vývod, který by někam ústil, a působí již nepatrných koncentracích.
Žlázy s vnitřní sekrecí netvoří jednotnou soustavu, jako např. trávicí nebo nervová soustava, jsou různě rozptýlené po těle. Hormony neprodukují pouze endokrinní žlázy, ale mohou je produkovat i některé tkáně, pro které je tvorby a vylučování hormonů vedlejší funkcí, anebo existují neurosekreční buňky, jejichž produktem jsou neurohormony.
Úkoly hormonální soustavy by se daly shrnout do 4 bodů:
- růst
- rozmnožování
- celkový metabolismus
- hospodaření s vodou a ionty
Způsoby působení hormonů lze rozdělit podle toho, jestli působí přímo nebo umožňují působení jiné látce. Přímé působení znamená, že se hormon naváže na receptory buňky a ovlivňuje proteosyntézu (vznik bílkovin) v buňce. Pokud hormon působí nepřímo, také se navazuje na receptory buňky, ale pouze umožňuje vstup nějaké další látky, tzv. druhého posla, do buňky, která může vyvolat v buňce nějaký děj. To se nazývá buněčná signalizace a roku 1994 za tento objev pánové Gilman a Rodbell získali Nobelovu cenu.
Komplex hypothalamohypofyzární
Nejvýše a to přímo v mozku je uložena hypofýza (podvěsek mozkový) a hypothalamus v mezimozku spojené stopkou. Jejich společná činnost se nazývá komplex hypothalamohypofyzární, který funguje takto: v mezimozku, konkrétně v hypothalamu, se nacházejí 2 skupiny buněk. Jedna vysílá kličky ke kapilárám zásobující adenohypofýzu (přední lalok podvěsku mozkového). Kličkami do adenohypofýzy přichází liberiny, látky se stimulačním účinkem, nebo statiny, látky s inhibičním (tlumivým) účinkem. Podle jejich množství pak fungují, tedy v jaké míře, hormony produkované adenohypofýzou. Druhá skupina buněk se kličkou napojuje na neurohypofýzu (zadní lalok podvěsku mozkového). Rozdíl mezi adenohypofýzou a neurohypofýzou je v tom, že v adenohypofýze se hormony tvoří a jsou hierarchicky řízeny stimulačními a inhibičními látkami z hypothalamu, každý z hormonů má svůj liberin a statin, v neurohypofýze se žádné hormony netvoří. Tvoří se právě v hypothalamu a v neurohypofýze se pouze shromažďují a vylučují.
V adenohypofýze vzniká 6 hormonů:
růstový hormon (somatotropin, somatotropní) – ovlivňuje metabolismus sacharidů, tuků, ale především bílkovin (základní stavební jednotka = bílkovina) a umožňuje růst růstových chrupavek v kostech. Jeho působení napomáhá somatomedin z jater.
prolaktin (luteotropní hormon) – ovlivňuje žluté tělísko ve vaječnících, rozvoj mléčných žláz a vyměšování mléka, navozuje rodičovské chování
adrenokortikotropní h. (kortikotropin) – ovlivňuje činnost kůry nadledvinek
tyreotropní h. (tyrotropin) - ovlivňuje činnost štítné žlázy
folitropin (folikulostimulační h.) – podporuje tvorbu a růst folikulů ve vaječnících, působí na produkci estrogenu
lutropin (luteinizační h.) – vyvolává ovulaci a růst folikulů, působí na tvorbu progestronu a vylučování testosteronu
V neurohypofýze se ukládají 2 hormony:
antidiuretický hormon – ovlivňuje hospodaření s vodou
oxytocin – uplatňuje se při porodu, způsobuje stahy hladkého svalstva dělohy, a stahy mlékovodů při kojení
Štítná žláza
Štítná žláza se nachází podél štítné chrupavky hrtanu, je tvořena dvěma laloky a stopkou, má tvar písmene H. Vylučuje tři hormony: tyroxin a trijódtyronin. Součástí obou je jód, který je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy. Oba hormony jsou důležité pro metabolické děje v organismu a vylučování adrenalinu. Poruchy funkce štítné žlázy jsou v naší populaci poměrně časté, klasickým příznakem je zvětšení štítné žlázy a vytvoření strumy (valu na krku). Poruchou může být hypotyreóza, snížení činnosti štítné žlázy, nebo hypertyreóza, zvýšení činnosti štítné žlázy. Obě poruchy znamenají zásah do metabolismu i funkce myšlení a vyjadřování, vliv na nervovou soustavu. Třetím hormonem je kalcitonin, který snižuje hladinu vápenatých iontů v krvi.
Příštítná tělíska
Příštítná tělíska jsou 4 čočkovité útvary na zadní straně štítné žlázy a produkují parathormon, jenž je antagonistou (=působí proti, opačně) kalcitoninu, tedy zvyšuje hladinu vápníku v krvi.
Nadledvinky
Nadledvinky jsou uložené na zadním horním pólu ledvin a skládají se z kůry a dřeně. Vylučování hormonů kůry je ovlivňováno adrenokortikotropním hormonem. Hormony kůry se rozdělují do dvou skupin: mineralokortikoidy a glukokortikoidy. Důležitým hormonem ze skupiny glukokortikoidů je kortizol. Ovlivňuje především metabolismus, ale má i příznivé léčebné účinky a je tedy hojně využívám v lékařství. Jednak k léčbě exémů nebo revmatu, jednak jako imunosupresivní látka – snižuje imunitní reakce (alergie, transplantace)
Hormony dřeně produkují neurosekreční buňky a jejich vylučování je řízeno nervově. Těmi hormony jsou adrenalin a noradrenalin, které se uplatňují při fyzické i psychické zátěži.
SLINIVKA BŘIŠNÍ
Slinivka břišní je žláza s vnitřní i vnější sekrecí. Jako žláza s vnější sekrecí je důležitá pro fungování trávicí soustavy a jako žláza s vnitřní sekrecí produkuje dva hormony: inzulín a glukagon, které jsou si navzájem antagonisty – inzulín snižuje hladinu cukru v krvi, glukagon zvyšuje. Porucha vylučování glukagonu není pro organismus tak zásadní jako porucha vylučování inzulínu. Při snížené hladině inzulínu dochází k tomu, že glukóza zůstává v krvi, nevstupuje do buněk a neposkytuje jim energii, vylučuje se močí a rozbíhá se onemocnění diabetes mellitus, tedy cukrovka, kterou trpí 4% populace. Při cukrovce dochází k tzv. glykosylaci, což je navazování glukózy na tělní bílkoviny, často na sítnici oka a lidé slepnou. Při zvýšené hladině inzulínu může dojít k hypoglykemickému komatu (hypoglykemie), kdy naopak glukóza rychle vstupuje do buněk a na buňky mozku se už nedostává.
ŠIŠINKA
Šišinka je malý útvar připojený ke stropu komory mezimozku a vylučuje hormon melatonin, který brzdí pohlavní činnost, a jeho produkce klesá s přibývajícím dnem. Funguje jako vnitřní hodiny organismu, u člověka ale nemá takový význam jako u zvířat.
Další endokrinní orgány a orgány produkující hormony
Brzlík produkuje látky působící na vývoj lymfocytů (imunitní látky).
Placenta produkuje hormony podporující růst a vývoj plodu.
Vaječníky produkují hormony ve skupině estrogeny, ženské pohlavní hormony. Ovlivňují vývoj pohlavních orgánů ženy, ženské chování, produkci vajíček a jejich růst.
Varlata hormonem testosteronem ovlivňují produkci spermií, růst a vývoj pohlavních orgánů muže a mužské chování.
https://galaktis.cz/clanek/soustava-zlaz-s-vnitrni-sekreci/